Dítě mezi šestým a dvanáctým rokem už není jen větším předškolákem. Vstupuje do další vývojové etapy, ve které se mění jeho způsob přemýšlení, vztahy i zájmy. Zatímco dříve věnovalo velkou pozornost sobě a svému bezprostřednímu okolí, teď chce poznávat svět mnohem dál za jeho hranicemi.
Právě na těchto vývojových potřebách staví montessori pro děti 6 až 12 let. Děti už nechtějí pouze vědět, jak se něco jmenuje nebo jak se to používá. Zajímají je souvislosti. Ptají se, proč se věci dějí, jak spolu souvisejí a jaké místo v tom všem mají ony samy.
Od rodiny k vrstevníkům a okolnímu světu
S nástupem do školního věku získávají stále větší význam vztahy s vrstevníky. Děti chtějí být součástí skupiny, navazují pevnější přátelství a učí se spolupracovat. Právě mezi ostatními si také zkoušejí vyjednávat pravidla, řešit neshody a hledat své vlastní místo.
Výrazněji se začínají zabývat také spravedlností. Co je fér? Proč může jeden něco, co druhý nemůže? Kdo rozhoduje o pravidlech a proč bychom je měli dodržovat? Otázky, které mohou dospělým někdy připadat únavné, jsou důležitou součástí jejich vývoje. Děti už nechtějí pravidla pouze přijímat. Potřebují jim rozumět.
Montessori pro děti 6 až 12 let pracuje s představivostí
Mladší děti poznávají svět především prostřednictvím konkrétní zkušenosti. Ve školním věku se ale výrazně rozvíjí schopnost představit si něco, co dítě přímo nevidí a nemůže si osahat. Najednou může přemýšlet o vzniku vesmíru, životě lidí před tisíci lety nebo o místech na druhém konci planety.
Montessori tuto schopnost využívá při učení. Konkrétní pomůcky mají stále své místo, postupně ale otevírají cestu k abstraktnímu myšlení. Děti hledají souvislosti mezi jednotlivými oblastmi, kladou vlastní otázky a pouštějí se do témat, která je zaujmou. Učení tak není jen sbíráním jednotlivých faktů, ale postupným skládáním obrazu světa.
Děti chtějí přijít věcem na kloub
Typickou otázkou tohoto období je „proč?“. Dítě už často neuspokojí jednoduchá odpověď. Chce vědět, co bylo předtím, co bude následovat a jak spolu jednotlivé informace souvisejí. Právě proto může jeden zajímavý příběh otevřít cestu k historii, přírodním vědám, geografii, matematice i jazyku.
V montessori prostředí děti dostávají prostor témata dál zkoumat, pracovat na projektech a sdílet své objevy s ostatními. Nemusí všechny postupovat stejným tempem ani dojít ke stejné otázce. Průvodce jim nabízí základ a další cesta se může rozvíjet podle jejich zájmu a připravenosti.
Samostatnost dostává nový rozměr
Samostatnost ve školním věku už neznamená jen zvládnout praktické činnosti bez pomoci dospělého. Děti se postupně učí plánovat práci, rozhodovat se, spolupracovat, hodnotit vlastní pokrok a nést odpovědnost za svá rozhodnutí. Potřebují proto dostatek svobody, ale zároveň jasné hranice a prostředí, ve kterém se mohou bezpečně učit i z vlastních chyb.
Montessori pro děti 6 až 12 let s touto potřebou počítá. Děti mohou pracovat samostatně i ve skupinách, věnovat se rozsáhlejším projektům a postupně přebírat větší odpovědnost za vlastní učení. Nejde přitom o to nechat je na všechno samotné. Dospělý zůstává nablízku, pozoruje a nabízí podporu tam, kde ji dítě skutečně potřebuje.
Dítě, které chce rozumět světu
Období od šesti do dvanácti let přináší velkou změnu v tom, kam dítě obrací svou pozornost. Zajímá ho svět za hranicemi domova, vztahy mezi lidmi, pravidla společnosti, příroda, historie i vesmír. Potřebuje poznávat, diskutovat, spolupracovat a hledat vlastní odpovědi.
Když těmto potřebám rozumíme, můžeme dětem vytvořit prostředí, které odpovídá tomu, kde se právě ve svém vývoji nacházejí. Nejde jen o to předat jim další znalosti. Děti v tomto věku potřebují především prostor objevovat souvislosti a postupně si skládat vlastní obraz světa.
Celou přednášku Child: Who Are You? od Carly Foster a Kyla Morenze v angličtině si můžete pustit zde:
