Zázraky technologie v rukou studentů – oprava metalofonu pomocí 3D tisku

5. 12. 2023

Na naší škole mě nejvíce baví hledat různé synergie napříč budovou. Jednu takovou jsme si vyzkoušeli v rámci IT projektu, kdy spojení smysluplného zadání, moderní technologie a nadšení studentů přineslo výsledek, ze kterého těžili všichni zúčastnění (a nejen ti 🙂).

Cíl

Když za mnou v září přišla Veronika z dětské skupiny, jestli bych si nevěděl rady s opravou metalofonu – krásné, ale poškozené hudební pomůcky – zrodil se nápad do opravy zapojit naše nejstarší studenty a naši nejmladší technologickou vychytávku – 3D tiskárnu.

Jádro problému totiž spočívalo v polámaných a zohýbaných plastových kolíčcích, které držely kovové ozvučné destičky. Navíc jsme do Andílka před časem pořídili 3D tiskárnu Prusa MINI, a studenti se nemohli dočkat, až si práci s ní vyzkoušejí.

Seznamování

Po seznámením s výzvou, která nás čekala, jsme se hned pustili do práce. Vysvětlili jsme si základy technologie 3D tisku a vrhli se na sestavování 3D tiskárny. Ta totiž dosud byla zabalená v krabici, částečně rozebraná. Část studentů stavěla tiskárnu, část držák na filamenty a ostatní zkoušeli obsluhu a zkušební výtisky na již sestavené tiskárně, kterou jsem s sebou přinesl.

Na projektu jsme celkem strávili 10 hodin společného času, z nichž většina se odehrála během jednoho intenzivního odpoledne na farmě. Prostředí farmy je pro velké projekty jako stvořené, čas zde plyne úplně jiným tempem, než v Praze, a je ho také neskonale více. Skupinka stavěčů tiskárny se dobrovolně pustila do práce hned po obědě, a to místo svého poledního klidu. 

The “Big Work”

Se sestavenou a zkalibrovanou tiskárnou jsme se již v plném počtu ponořili do tajů 3D tisku – studenti se seznámili s celým procesem, od vyhledání či vytvoření modelu, přípravy dat pro tisk až k samotnému tisku. Následovala samostatná práce – část studentů odvrtávala s Vítězslavem původní polámané kolíky, část se ponořila do modelování vlastních návrhů kolíčků v programu Tinkercad. Hotové návrhy jsme rovnou začínali tisknout, zkoušet, vylepšovat, a tak stále dokola až do večeře, kterou mezitím připravila vařící parta studentů.

Po návratu z farmy studenti doladili své návrhy, vybrali ten nejlepší a vytiskli dostatečné množství. V rámci reflexe jsme uspořádali debatní seminář o různých aspektech 3D tisku – studenti připravili argumenty pro a proti z hlediska environmentálních, ekonomických a společenských dopadů této technologie, a pak o nich diskutovali.

Předání opraveného metalofonu našim nejmenším Andílkům pak bylo krásným a dojemným završením celého projektu.

Postřehy a následná práce

• Celý projekt od úvodního seznámení s „problémem“ po finální předání opravené pomůcky se vešel do necelých 2 týdnů poměrně intenzivní práce. Díky tomu studenti dobře udrželi soustředěnost a nasazení.
• Nadšení studentů do práce připisuji i tomu, že výstupem projektu byla velmi smysluplná věc – oprava pomůcky, se kterou si o mnozí dospělí před tím nevěděli rady. Je to přesně v souladu s pozorováními a doporučeními Marie Montessori pro adolescentní věk: studenti potřebují dělat především smysluplné činnosti, a to bok po boku dospělých.

Práce s 3D tiskárnou tímto projektem v naší škole rozhodně nekončí. 3D tisk jsme představili i mladším žákům z elementary (tímto se omlouvám všem rodičům našich dětí, protože dobrá polovina z nich si přeje 3D tiskárnu pod stromeček 😇). 

Studenti v adolescentní třídě s tiskárnou často pracují, posledním příkladem byl tisk vykrajovátek, které použili na pečení perníčků v rámci naší charitativní snídaně na “Giving Tuesday”.