V montessori věnujeme velkou pozornost tomu, co potřebují děti. Pozorujeme je, upravujeme prostředí a přemýšlíme, kdy jim pomoci a kdy naopak ustoupit. Méně často se ale stejným způsobem díváme sami na sebe. Přitom i dospělí přicházejí do třídy s různými povahami, zkušenostmi, očekáváními a potřebami.
Právě vztahům mezi dospělými se ve své přednášce věnuje anglicky mluvící montessori průvodkyně Andílka: Madara Spurava. Ze zkušenosti mluví primárně o tom, že dobrá spolupráce nestojí jen na vzdělání nebo pravidelných poradách. Důležité je především to, zda spolu dokážeme otevřeně mluvit.
Než začneme řešit druhé
Když nás chování kolegy rozčílí, obvykle velmi rychle víme, co udělal špatně. Mnohem těžší bývá pojmenovat, proč nám daná situace tolik vadí. Možná jsme měli pocit, že nás druhý nevyslechl, nerespektoval naši domluvu nebo přehlédl něco, na čem nám záleží.
Právě tady může začít cesta k lepší komunikaci. Ne otázkou, co by měl změnit druhý, ale tím, že si nejprve ujasníme, co potřebujeme my sami. Teprve potom o tom dokážeme mluvit srozumitelně a bez zbytečných výčitek.
Mlčet není vždy cesta ke klidu
Snaha vyhnout se konfliktům může na první pohled působit jako cesta k dobrým vztahům. Pokud ale o nepříjemných věcech nedovedeme mluvit, většinou samy nezmizí. Spíš se hromadí, až se projeví podrážděností, odstupem nebo mnohem větším konfliktem.
Otevřená komunikace přitom nemusí být tvrdá ani nepříjemná. Můžeme říct, že nám něco nevyhovuje, že potřebujeme pomoc nebo že bychom chtěli určitou věc dělat jinak, a přitom zůstat k druhému respektující. Důležitá není bezkonfliktnost, ale schopnost neshody řešit.
Vztahy dospělých jsou součástí prostředí
Připravené montessori prostředí nejsou jen pomůcky, nábytek a uspořádání třídy. Patří do něj také lidé, kteří ho každý den vytvářejí. Pokud mezi dospělými panuje napětí, děti ho často vycítí, i když se před nimi nikdo nehádá. Stejně tak vnímají, když si dospělí důvěřují, pomáhají si a dokážou společně řešit problémy.
Práce na vztazích v týmu proto není něco navíc, na co přijde řada, až bude hotová všechna „důležitější“ práce. Promítá se přímo do toho, jak se ve třídě cítí děti.
Dobrý tým nevznikne absolvováním kurzu
Montessori vzdělání nám může dát spoustu znalostí o vývoji dítěte, připraveném prostředí nebo roli průvodce. Samo o sobě ale nezaručí, že několik dospělých bude umět každý den dobře spolupracovat.
To se učíme až ve vztazích. Když dokážeme požádat o pomoc, přiznat chybu, vyslechnout jiný názor nebo včas říct, že nám něco nevyhovuje. A také když přijmeme, že dobrý tým není ten, ve kterém nikdy nevznikne neshoda, ale ten, který o ní dokáže otevřeně a klidně mluvit.
A možná právě tím dává dospělý ve třídě dětem jeden z nejdůležitějších příkladů. Ukazuje jim, že respekt neznamená vždy se vším souhlasit, ale umět spolu mluvit, naslouchat si a hledat cestu dál.
CZ
EN
