Jak mluvit s dětmi o válce a o tom, co se aktuálně děje?

Milí rodiče, zdravíme Vás na začátku tohoto týdne se smutkem v srdci způsobeným děním v Ukrajině. 

Všichni se snažíme v nastávající situaci zorientovat a najít si svůj vztah k tomu, co se děje. Naším hlavním úkolem v Andílku je myslet na děti a pomáhat jim, aby se cítily bezpečně, a aby v rámci svých možností chápaly, co se děje. 

Pokud hledáte podporu v tom, jak s vašimi dětmi o těchto věcech mluvit, následující řádky by vám mohly být inspirací. Připravili jsme je ve spolupráci s Montessori Institute Prague a Norskou Montessori Asociací. 

Jde o pár nejdůležitějších bodů, kterých se můžete držet, až o těchto věcech budete přemýšlet. Pamatujte, prosíme, na to, že každé dítě je jinak staré, každé dítě je jiné a každé dítě je jinak citlivé. Níže uvedené body jsou orientační a formulované obecně. Konečná forma toho, co vašim dětem sdělíte je na vás, a měla by být postavená na znalosti vašeho dítěte. Budiž vám následující řádky podporou v tomto nelehkém úkolu. Myslíme na vás a chceme, abyste věděli, že jsme v tom s vámi. 

Zde tedy oněch několik tipů jak na to:

Převezměte iniciativu a mluvte s vašimi dětmi o tom, co se děje. Možná o tom chtějí mluvit, ale nevědí, jak začít. Mluvte s nimi o svých vlastních obavách a starostech. Buďte otevření. Děti cítí, jak se cítíte vy. Skrývaná úzkost napáchá více škody, než věku přiměřená pravdivě sdílená informace. 

Naslouchejte vašim dětem a umožněte jim klást otázky a mluvit o tom, čemu nerozumějí, čeho se bojí a co je zajímá. Zaměřte se na vytvoření prostoru pro rozhovor. 

Dejte dětem jasně najevo, že je v pořádku mít strach a být smutný a že je dobré o tom mluvit. Pokračujte v rozhovoru v průběhu času, nechte dveře otevřené. Děti potřebují vědět, že za vámi mohou přijít každý den. 

Nezapomeňte, že děti toho do sebe nasají víc, než si myslíte. Zprávy v médiích nejsou koncipovány pro děti a často se k nim dostanou jen kousky celku, a ty pak nejsou schopny pochopit souvislosti. Buďte přiměřeným filtrem či strážcem informací. 

Výchozím bodem pro rozhovor může být zpráva, kterou dítě vidělo v novinách nebo v televizi, nebo třeba to, že dítě zná někoho z dané oblasti nebo tam má příbuzné. 

Buďte co nejkonkrétnější, vyhněte se používání složitých slov a terminologie. 

Nezapomeňte, že malé děti často nechápou celý kontext a mohou se bát toho, co vidí, slyší, nebo protože zažívají, že dospělí mají obavy a strach. Starší děti mohou chápat více, ale mají potřebu mluvit o svých obavách a myšlenkách. 

Pokud je to možné, omezte vystavování dětí častým zprávám v televizi a rádiu a dopřejte jim  oddech, aby se mohly vzpamatovat. 

Pomozte dětem získat pocit bezpečí tím, že jim budete vyprávět o všem, co lidé dělají pro to, aby našli řešení války a konfliktu. Hovořte o odpovědnosti a snaze dospělých o ukončení války a násilí. 

Dodejte dětem naději vysvětlením aktivní přítomnosti mezinárodního společenství, například prostřednictvím přítomnosti OSN, Rady pro uprchlíky nebo jiných nevládních organizací. Na světě je mnoho dospělých, kteří chtějí mír, a to na obou stranách tohoto konfliktu. 

Dospělí by měli podporovat děti, které chtějí pomáhat. Děti mohou vybírat peníze, posílat dopisy nebo kresby s požadavky na mír vládám svých zemí i jiných zemí apod. Pomozte jim aktivně se zapojit do pomoci druhým, pokud o to vaše děti stojí. 

Přizvěte děti k rodinnému rozhodování např. o pomoci (kolik peněz poslat, kam, zda nabídnout ubytování apod.)

Mluvte s dětmi o konfliktu jako takovém, nejen o válce jako extrémním řešení. Buďte pozitivní, ukažte dětem, jak náročným obdobím projít.

Vaše, Hanka Chramostová za celý tým Andílka.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.