Zrušila bych kočárky
4. 4. 2025
Rozhovor s učitelkou Andreou Vodsloňovou o samostatnosti dětí, adaptaci ve školce a montessori přístupu pro věk 3–6 let.
Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu
Změnit jazyk stránky
1. 11. 2024
Halloween, Dušičky, Samhain, Día de los Muertos nebo Gai Jatra. Každá kultura má své vlastní tradice, přesto mají svátky zesnulých ve světě mnoho společného. Připomínají předky a otevírají téma života a smrti. Zároveň pomáhají předávat tradice z generace na generaci. Pro děti představují příležitost poznávat různé kultury a jejich pohled na svět.
Mnoho těchto tradic pracuje se symboly světla, jídla, masek, květin nebo vzpomínek na zemřelé. Jejich konkrétní podoba i historický původ se však liší. Právě tyto rozdíly mohou dětem ukázat, jak rozmanitě lidé přemýšlejí o životě, smrti, rodině a předchozích generacích.
Halloween dnes známe především díky kostýmům, vydlabaným dýním a koledování. Jeho současná podoba vznikala postupným prolínáním různých kulturních a náboženských tradic. Často se spojuje také s keltským svátkem Samhain, který označoval přechod do zimní části roku.
V českém prostředí máme vlastní tradici spojenou se vzpomínáním na zemřelé. Dušičky neboli Památka zesnulých připadají na 2. listopadu. Lidé při nich navštěvují hřbitovy, zapalují svíčky a vzpomínají na své blízké. Halloween, Samhain a Dušičky se liší původem i způsobem slavení. Všechny ale mohou otevřít rozhovor o tradicích, předcích a našem vztahu ke smrti.
Známým příkladem je mexický Día de los Muertos. Tento svátek propojuje vzpomínání na zemřelé s výraznými barvami, květinami, jídlem a rodinnými tradicemi. Rodiny připravují oltáře a připomínají si své blízké. Ukazují tak, že vzpomínka na zemřelé nemusí být spojena pouze se smutkem.
Jiné tradice najdeme například v Nepálu, kde se slaví Gai Jatra. Jednotlivé svátky mají vlastní historii, náboženské souvislosti i způsob slavení. Svátky zesnulých ve světě proto dětem neukazujeme jako jednu společnou tradici. Nabízejí nám spíše příležitost poznávat kulturní rozmanitost a hledat témata, která se napříč světem opakují.
Montessori pedagogika vede děti k poznávání světa v souvislostech. Kultura, historie a tradice různých národů proto nabízejí mnoho příležitostí k objevování. Děti při jejich poznávání zároveň rozvíjejí respekt k odlišným způsobům života.
Mohou pracovat s mapou, hledat země původu jednotlivých svátků nebo porovnávat jejich symboly. Mohou také zjišťovat, jak tradice vznikly a jak se postupem času proměňovaly. Díky tomu poznávají, co mají jednotlivé kultury společného a v čem se naopak liší.
Poznávání svátků zesnulých ve světě může dětem ukázat, jak různé kultury vzpomínají na ty, kteří zde byli před nimi. Každá společnost si přitom vytváří vlastní symboly, rituály a příběhy. Ty potom předává dalším generacím.
Děti díky tomu nepoznávají jen konkrétní svátky, ale také širší kulturní souvislosti. Učí se respektovat odlišné tradice a ptát se na jejich původ. Zároveň objevují, že vztah k životu, smrti a předchozím generacím patří ke kulturnímu dědictví lidí po celém světě.

4. 4. 2025
Rozhovor s učitelkou Andreou Vodsloňovou o samostatnosti dětí, adaptaci ve školce a montessori přístupu pro věk 3–6 let.
20. 8. 2026
Každé dítě se učí trochu jinak. Některé potřebuje více času, jiné pohyb, klidnější místo nebo jasnější plán. U neurodivergentních dětí jsou tyto rozdíly často výraznější. Jak je v montessori prostředí podpořit, aniž bychom za ně začali dělat to, co postupně zvládnou samy?
25. 3. 2020
Jak se v montessori pedagogice přistupuje k rozvoji psaní a čtení?
POD RADNICÍ 152/3
PRAHA SMÍCHOV