ZE ŽIVOTA UČITELKY – ANEB VÝHODY UČITELKY, KTERÁ NEMUSÍ PRACOVAT DOMA

15. 1. 2020

Předem podotýkám, že je mi zcela zřejmé, že dětská práce je u nás již po desetiletí zakázána. Ale toto se vám jako učitelce může stát, pokud nevidíte až za roh a mluvíte rychleji, než přemýšlíte. ☺

Aktivity praktického života jsou u nás velmi oblíbené. A vlastně ani netuším, jak bych specifikovala tu nejoblíbenější. Namátkou pro ty, kdo nemají děti v montessori školce dávám nějaké aktivity, které děti velmi rády reálně provádějí na seznam: strouhání mýdla a následné praní prádla, drhnutí stolu, drhnutí a leštění podlahy, leštění předmětů z kovu, dřeva, skla a kůže. Dále mytí oken, šití, vyšívání, pletení copů, skládání prádla a mnohé další. Tato příhoda se speciálně týká žehlení. 

Žehlení je jako jiné aktivity u nás zastoupena skoro denně. Naštěstí je zde stále co žehlit, hadříků, utěrek, zástěr je vždy dostatek. Nemáme je v jednotkách ale dokonce po desítkách zastoupení každý den ve třídě. Tedy alespoň jsem si to vždy myslela. Když se dítě ale do aktivity zahloubá, tak evidentně ani několik desítek nestačí.

A tak se jednoho dne stalo, že se rozhodly dvě děvčátka žehlit. Tak nejdříve vzaly útokem všechny naše zástěry. Pak hledaly další možnost a vyžehlily všechny utěrky. Poté se vydaly na hadříky. Když už nevěděly co by dalšího, přišly za mnou. A tak jsme hledaly, co ještě není vyžehleno a kde máme jaké zásoby možných kousků vhodných pro danou činnost. Když přišly po třetí, že by ještě něco dalšího rády ve třídě zbavily záhybů a už jsme nemohly nic najít, se právě vloudila ta osudná věta: „holky vy byste se mi hodily doma“! Samozřejmě okamžitá odezva zněla dvojhlasně: „a proč“? Ještě tady se to dalo ZACHRÁNIT, ale někdy prostě jsou ústa rychlejší než hlava. A z těch mých vyšlo: „protože mám doma v koši horu nevyžehleného prádla“! Jakmile jsem zahlédla tu radost v očích, bylo nade vše jasné, že v tuto chvíli jsem udělala chybu a teď bych potřebovala být minimálně Houdini. Jelikož jednou kouzelnou formulí jsme se dostala ze třídy plné dětí do krásného a prosluněného Háje! Děvčata začala s neuvěřitelnou radostí poskakovat a obě se dožadovaly: „dovezeš nám ho Mili zítra, viď. My ho vyžehlíme.“ A než jsem stihla vůbec zareagovat, začaly radostně výskat a všechny upozorňovat, že Mili doveze zítra HORU SVÉHO PRÁDLA na vyžehlení! Jenže jelikož Houdini nejsem, ale spíše evidentně Saxana, jaksi jsem zapomněla formulku, jak se z toho krásného hájíčka dostat ven.

A tak jsme doufala, že to prostě nějak v průběhu dne a dalších vjemů zapadne, nejenom u děvčat, ale u všech. Leč, děti mají jak známo paměť velmi dobrou. Takže neopomněly přijít za ten den ještě několikráte mi připomenout, ať hlavně nezapomenu to prádlo zítra dovézt. I když odcházely, tak mi to kladly na srdce – evidentně vědí, že má paměť zdaleka nedosahuje jejich kapacity a tuším, že mi za chvíli budou dávat i psané poznámky, jelikož znají mé lístečky všude. 

A tak celý den přemýšlíte, co druhý den uděláte a jak toto vysvětlíte? Jelikož se to určitě dostane ven. Dokáži si představit večer sebe, pokud by mi dítko sdělilo, že zítra bude žehlit paní učitelce její prádlo. A celou horu prádla! Co třeba nádobí, to paní učitelka s sebou nevozí? Prádlo perete pouze školkové? Co tak zajímavého, že to tam ještě děláte? ☺

Shodou okolností se večer navíc konala přednáška pro rodiče. Na tu byla přihlášena i maminka jedné z popsaných přebornic na žehlení. Opatrně jsem se jí zeptala, zda se jí náhodou dnes už nedoneslo něco o nějakém žehlení? S úsměvem na rtech a tušíc zajímavou rozpravu (přeci jen mne nějaký pátek už zná) odpověděla: „Jo, jo – slyšela, to by se mi doma také hodilo“. Bingo – nemusím vozit svoje, požádám o jejich! To bude vypadat lépe, když budou pochodovat ráno s plným košem svého prádla na žehlení! No prostě mám štěstí – na děti i na rodiče, moc jsme se tomu při mém popsání situace, do které jsem se tak krásně nasměrovala sama, nasmály. Hlavně té představě, že by se toto událo rodiči zcela novému, systému a mé osobě ještě zcela neznalému, v jaké ještě lepší situaci bych se ocitla. Každopádně u nás už hora prádla na vyžehlení doma nehrozí, no není to nádhera být učitelkou? 

Krásný usměvavý den. 

Mili

P.S. Jen pro případné otázky, žehlení je zcela bezpečné a děti se za žádných okolností nemohou popálit, ani nic podpálit! Ale žehlit se dá i tak a opravdu.