Od vyhoření k poslání: Jak Montessori výcvik mění životy

7. 10. 2025

Příběh Julie Mertlíkové z Montessori Institutu Praha

Setkání, které změnilo směr

Julie Mertlíková dlouhá léta pracovala jako profesionální chůva. Měla kolem sebe laskavé rodiny i děti, které měla ráda, přesto cítila, že jí něco chybí. Toužila dětem nabídnout víc než zábavu a bezpečí, chtěla, aby objevovaly svět aktivně, smysluplně, s respektem k sobě i ostatním.

Zlom přišel nečekaně. Jednoho večera se u sklenky vína svěřovala kamarádce se svou profesní nejistotou. V rozhovoru padlo slovo Montessori, tehdy pro ni neznámé, ale znělo jako klíč. Ještě té noci usedla k počítači a do vyhledávače zadala: „Montessori Praha“. Našla kontakt na Mirku Vlčkovou a v návalu odvahy jí napsala. Odpověď přišla brzy, a s ní i pozvání na schůzku.

První návštěva Montessori školy Andílek, kde Mirka tehdy působila, byla pro Julii osudová. Prostředí dřevěných pomůcek, klidu a soustředění ji okamžitě uchvátilo. Věděla, že našla to, co hledala.

Výcvik, který proměňuje

Julie se přihlásila do diplomového kurzu Montessori. Brzy zjistila, že to není jen studium metody, ale hluboký proces sebepoznání. V osobní rovině jí výcvik pomohl najít jistotu a ukotvení, v té profesní potvrdil, že její intuice při práci s dětmi byla správná.

Zkušenosti, které sbírala jako chůva, dostaly nový rámec. Najednou všechno dávalo smysl, proč děti reagují určitým způsobem, jak s nimi mluvit a kdy ustoupit. Výcvik jí dal nejen nástroje, ale i jazyk, kterým mohla lépe vysvětlovat rodičům, proč respektující přístup není rozmazlování, ale cesta k vnitřnímu řádu dítěte.

Z chůvy k vedení Institutu

Po dokončení kurzu dostala nabídku od Mirky Vlčkové, připojit se k Montessori Institutu Praha. Z administrativní podpory se postupně vypracovala až k vedení provozu a financí. Dnes pomáhá vzdělávat další generace učitelů a průvodců, kteří chtějí dětem nabídnout prostředí, v němž mohou růst svobodně a s respektem.

Julie říká, že největší dar Montessori výcviku je schopnost vidět dítě jako samostatnou, celistvou bytost. A také umět dopřát mu svobodu v rámci jasně vymezených hranic. „Nezadupejte v dítěti jeho jedinečnost,“ říká. „Milujte ho bez podmínek, ale dávejte mu pevné mantinely.“

---

Shrnutí

Příběh Julie Mertlíková připomíná, že vzdělání může být léčivým procesem, návratem k sobě i objevem nového smyslu. A někdy k němu stačí jediné: otevřenost, odvaha a pár slov pronesených u sklenky vína.