Montessori podcast # 9
27. 9. 2023
Děti musí zažít určitou míru frustrace. Děti jsou v kočárcích zavaleny hračkami tak, že nevidí krásu světa.
Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu
Změnit jazyk stránky
7. 10. 2025
Julie Mertlíková dlouhá léta pracovala jako profesionální chůva. Měla kolem sebe laskavé rodiny i děti, které měla ráda, přesto cítila, že jí něco chybí. Toužila dětem nabídnout víc než zábavu a bezpečí, chtěla, aby objevovaly svět aktivně, smysluplně, s respektem k sobě i ostatním.
Zlom přišel nečekaně. Jednoho večera se u sklenky vína svěřovala kamarádce se svou profesní nejistotou. V rozhovoru padlo slovo Montessori, tehdy pro ni neznámé, ale znělo jako klíč. Ještě té noci usedla k počítači a do vyhledávače zadala: „Montessori Praha“. Našla kontakt na Mirku Vlčkovou a v návalu odvahy jí napsala. Odpověď přišla brzy, a s ní i pozvání na schůzku.
První návštěva Montessori školy Andílek, kde Mirka tehdy působila, byla pro Julii osudová. Prostředí dřevěných pomůcek, klidu a soustředění ji okamžitě uchvátilo. Věděla, že našla to, co hledala.
Julie se přihlásila do diplomového kurzu Montessori. Brzy zjistila, že to není jen studium metody, ale hluboký proces sebepoznání. V osobní rovině jí výcvik pomohl najít jistotu a ukotvení, v té profesní potvrdil, že její intuice při práci s dětmi byla správná.
Zkušenosti, které sbírala jako chůva, dostaly nový rámec. Najednou všechno dávalo smysl, proč děti reagují určitým způsobem, jak s nimi mluvit a kdy ustoupit. Výcvik jí dal nejen nástroje, ale i jazyk, kterým mohla lépe vysvětlovat rodičům, proč respektující přístup není rozmazlování, ale cesta k vnitřnímu řádu dítěte.
Po dokončení kurzu dostala nabídku od Mirky Vlčkové, připojit se k Montessori Institutu Praha. Z administrativní podpory se postupně vypracovala až k vedení provozu a financí. Dnes pomáhá vzdělávat další generace učitelů a průvodců, kteří chtějí dětem nabídnout prostředí, v němž mohou růst svobodně a s respektem.
Julie říká, že největší dar Montessori výcviku je schopnost vidět dítě jako samostatnou, celistvou bytost. A také umět dopřát mu svobodu v rámci jasně vymezených hranic. „Nezadupejte v dítěti jeho jedinečnost,“ říká. „Milujte ho bez podmínek, ale dávejte mu pevné mantinely.“
Příběh Julie Mertlíková připomíná, že vzdělání může být léčivým procesem, návratem k sobě i objevem nového smyslu. A někdy k němu stačí jediné: otevřenost, odvaha a pár slov pronesených u sklenky vína.
27. 9. 2023
Děti musí zažít určitou míru frustrace. Děti jsou v kočárcích zavaleny hračkami tak, že nevidí krásu světa.
1. 6. 2023
Montessori jiskření s Irenou Kubantovou - O přijetí sebe i svých dětí - „Montessori se mi stalo cestou na záchod.“
25. 3. 2020
Jak se v montessori pedagogice přistupuje k rozvoji psaní a čtení?
POD RADNICÍ 152/3
PRAHA SMÍCHOV