Nadané dítě nemusí být nejlepší ve všem. Jak jeho nadání poznat a podpořit?

Nadané děti se znovu dostávají do veřejné debaty. Jak je poznat? Dostávají ve škole dostatečnou podporu? A co se stane, když dítě zvládá učivo výrazně rychleji než jeho spolužáci, ale škola po něm stále vyžaduje totéž?

Právě nadaným dětem se v podcastu Hanky ve středu dění věnují Hanky Trejklová a Slabá. Z pohledu montessori otevírají nejen otázku, podle čeho nadání poznáme, ale především jak vytvořit prostředí, ve kterém dítě nemusí čekat na ostatní a může postupovat vlastním tempem.

Nadané dítě není jen dítě, které toho hodně ví

Výrazný zájem o dinosaury ještě sám o sobě neznamená nadání. Důležitější je sledovat, co za tímto zájmem stojí. Dítě může mít mimořádnou schopnost jít do hloubky, hledat informace, propojovat je a dlouho se soustředit na téma, které ho zaujalo. U jiného dítěte se stejná schopnost projeví při stavění složitých modelů, v matematice, jazyce, hudbě nebo sportu.

Nadané děti mohou překvapit také mimořádnou pamětí, bohatou slovní zásobou nebo schopností chápat souvislosti, které bychom v jejich věku ještě nečekali. Některé velmi brzy čtou s porozuměním, jiné pracují s abstraktními pojmy nebo si kladou neobvykle hluboké otázky. Neexistuje ale seznam vlastností, který by muselo splňovat každé nadané dítě.

Nadání se nemusí projevit hned

Některé děti ukazují mimořádné schopnosti už velmi brzy, u jiných se nadání objeví až později. Dítě může ve školce působit úplně nenápadně, případně ho okolí vnímá jako příliš emocionální nebo problémové. Teprve ve škole, když začne více pracovat s logikou, jazykem nebo abstraktním myšlením, se ukáže, že jeho schopnosti sahají mnohem dál.

Proto hraje tak důležitou roli dlouhodobé pozorování. V montessori prostředí průvodci sledují vývoj všech dětí, nejen těch, u kterých už mají podezření na nadání. Všímají si jazyka, matematického a logického myšlení, sociálních vztahů, zájmů i způsobu práce. Díky tomu mohou lépe poznat, kdy dítě jednoduše prochází běžnou vývojovou změnou a kdy potřebuje výrazně větší prostor.

V jedné oblasti napřed, v jiné úplně běžně

Nadané dítě nemusí být napřed ve všem. Právě naopak. Může číst a pracovat s informacemi na úrovni mnohem starších dětí, ale v praktickém životě nebo sociálních dovednostech odpovídat přesně svému věku. U některých dětí se rozdíly mezi jednotlivými oblastmi vývoje rozevřou opravdu výrazně.

A právě tady mohou vznikat nedorozumění. Když dítě mluví jako mnohem starší, dospělí od něj snadno začnou očekávat stejnou vyspělost i v emocích, vztazích nebo sebeobsluze. Jenže vysoké intelektové schopnosti z něj nedělají malého dospělého. Stále potřebuje podporu odpovídající jeho skutečnému věku a vývoji.

Když dítě umí víc, nemělo by čekat

Pro nadané dítě může být velmi frustrující, když musí stále dokola procvičovat něco, co už dávno zvládá. Pokud například pracuje s mnohem složitější matematikou, opakování základního učiva jen proto, že ho právě probírá jeho ročník, mu nic nového nepřinese. Nuda a dlouhodobý nedostatek podnětů se pak mohou projevit i v jeho chování.

Montessori prostředí má v tomto směru jednu velkou výhodu. Děti nemusí postupovat podle stejného plánu jen proto, že jsou stejně staré. Když je dítě připravené na další krok, může pokračovat. Připravené prostředí zároveň nabízí materiály různé obtížnosti, takže dítě vidí, kam může svou práci dál rozvíjet.

Podporovat nadání znamená vidět celé dítě

Smyslem není tlačit nadané dítě co nejrychleji kupředu. Potřebujeme mu nabídnout dostatek podnětů tam, kde je připravené postupovat rychleji, a současně nezapomínat na oblasti, ve kterých potřebuje stejnou nebo dokonce větší podporu než jeho vrstevníci.

Možná je proto důležitější než samotná nálepka „nadané dítě“ naše schopnost opravdu se dívat. Všímat si, co dítě zajímá, jak přemýšlí, kde potřebuje větší výzvu a kde naopak oporu. Nadání totiž není důvod dítě urychlovat. Je důvodem umožnit mu růst tempem, které odpovídá právě jemu.

Celý rozhovor Hanky Trejklové a Hanky Slabé v podcastu Hanky ve středu dění si můžete pustit zde: