Základní principy Montessori přístupu

Stojí na vědeckém pozorování

Montessori vzdělávání je založeno na vědeckém pozorování lidského vývoje. Dr. Maria Montessori, vědkyně a lékařka, založila svůj přístup na tisících hodinách pozorování dětí a jejich života plného experimentování a zpřesňování. Vyvinula tak vědecký model lidského vývoje a jemu odpovídající vzdělávací přístup, který umožňuje plně využít lidský potenciál.

Vývojové etapy

Montessori pozorovala rozdílná stádia ve vývoji dětí. Model zdůrazňuje období od narození do šesti let jako intenzivní období formativního rozvoje s trvalými kognitivními, sociálními a emočními důsledky. Školní léta jsou vrcholným obdobím učení a dospívání je časem sociálního rozvoje a intelektuálním dospíváním. Montessori vzdělávání je v každém věku dítěte odpovědí na typické charakteristiky daného věku.

Výběr

Montessori rozpoznala při procesu učení důležitost samostatného výběru, který se stává základem hlubokého zaujetí a rozvoje nezávislosti.

Svoboda a zodpovědnost

Jedinec se může učit, pokud není ohrožen. Svoboda je základním rysem Montessori přístupu. Je však pevně spojena se zodpovědností, kterou s sebou svoboda nese. Míra svobody je vždy úměrná odpovědnosti, kterou je dítě schopno unést nebo se ji pokouší unést. Dítě v Montessori třídě si vybírá aktivity z předem daného okruhu, volí délku své činnosti, místo, s kým bude pracovat, ale zároveň je omezeno aktivitami druhých. Po dokončení činnosti vrací materiál na místo kompletní a připravený pro další dítě. Zodpovídá tak za prostředí, ale i vzdělávání ostatních. Děti si vybírají svou činnost ze skupiny pečlivě připravených lekcí a materiálů, vyvinutých tak, aby podporovaly přirozený vývoj dětí a jejich touhu učit se. Dětem jsou vysvětlovány důsledky jejich rozhodnutí, hledají řešení nastalých potíží a zažívají přirozené důsledky. Společně vytvořená pravidla ve třídě dodržují děti i dospělí.

Hluboká morálka

Celý Montessori přístup je založen na porozumění sobě, ostatním spolužijícím na planetě, porozumění okolnímu světu a respektu k němu, ba ještě více. Montessori učí děti lásce k sobě samému, lásce k ostatním a lásce k celému světu. Tato hluboká morálka vyžaduje každodenní nezávislé přemýšlení nad dobrem a zlem, hledání rovnováhy v nás samých, volit a prosazovat dobro a postavit se zlu.

Věkově smíšené skupiny

V souladu s vývojovými fázemi slouží jedna třída různě starým dětem v odpovídajícím věkovém rozmezí. Děti se tak mohou přirozeně rozvíjet, jakmile jsou připraveny na obtížnější materiál, budují skutečné společenství a učí se jak od učitelů, tak od vrstevníků.

Práce s chybou

Montessori vypozorovala, že děti jsou hnány k učení vnitřní, přirozenou a vrozenou potřebou. Uvědomovala si, jak snadno lze tuto sílu pokazit. Vyhýbala se vnější motivaci, zvláště v podobě odměn a trestů. Vyvinula pomůcky, které dávají dítěti okamžitou zpětnou vazbu samy o sobě. Obsahují kontrolu chyby ať již přímo v materiálu samém nebo ve smyslech dítěte. Někdy je zapotřebí kontrola učitelem. V tom případě učitel respektuje vývoj dítěte, vzdává se vnějšího hodnocení kvality a oceňuje odvedenou práci dítěte. Takovému respektujícímu přístupu se říká formativní hodnocení. Chyba je vnímána jako výzva. Otevírá dveře k dalším možnostem a postupům, vede k studijní autonomii dítěte.

Trénovaní dospělí podporují dětský vývoj

Dospělí trénovaní v Montessori principech a praxi na základě pozorování vývoje dítěte představují každému dítěti ucelený, individualizovaný, studijní plán. Dospělí představují dětem jen klíče ke světu, nepředkládají konečné pravdy. Děti pracují v zóně nejbližšího rozvoje. Jde o činnosti, které děti samostatně ještě nezvládnou, ale pokud dospělý pomůže s procesem, či technikou, pak děti uspějí. Po té tyto činnosti děti samostatně trénují, hledají různá další řešení, kreativně tvoří, aplikují. Ve chvíli, kdy děti opouští zájem o tuto aktivitu, posouvají se v zóně nejbližšího rozvoje dále. Nástrojem pro fungování v této zóně jsou lekce, prezentované učitelem. Základem komunikace je vzájemný partnerský vztah respektující role všech zúčastněných a jejich osobní charakteristiky.

Nepřerušovaná a nezávislá pracovní doba

Třídy nabízejí dlouhou, ničím nepřerušovanou dobu na samostatnou činnost. Děti budují pozornost, cílevědomě pracují, prohlubují soustředění, pokud si při učení určují své vlastní tempo.

Montessori materiály

Jde o systematický soubor pomůcek a materiálů, které umožňují širokou realizaci dětského potenciálu a možnost postupovat do hloubky dle zájmu dítěte. Montessori materiály a pomůcky jsou praktické, slouží manipulaci, jsou konkrétní, umožňují sebekontrolu a kontrolu chyby. Podporují tak rozvoj hlubokého zaujetí, zvídavosti, nezávislosti a sebou řízeného učení. Umožňují studijní autonomii a práci v zóně nejbližšího rozvoje.

Připravené prostředí

Rozmanité, bohaté, motivující, usměrňující a důvěrné prostředí, které odpovídá potřebám dětí v daném věku, pojmenovala Montessori jako připravené prostředí. Samozřejmostí je bezpečné prostředí, které ale obsahuje přiměřená rizika. Bez rizika by nebylo učení, ani kreativita. V Montessori prostředí děti vycházejí z komfortní zóny a rozvíjejí tak exekutivní funkce mozku. Součástí připraveného prostředí se stávají i ostatní děti, dospělí a atmosféra, která v prostředí dítěte panuje.