ROZVOJ PSANÍ – SMIRKOVÁ PÍSMENA

Jedna z nejznámějších montessori pomůcek, která dětem pomáhá v rozvoji psaní i čtení. Mnoho těch aktivit, které zde představujeme, běží souběžně – nejsou samostatně izolované, jak může na první pohled vypadat. A běží na mnoha úrovních – ne pouze v jedné oblasti. 

Toto je pomůcka, která se dětem představuje nejčastěji kolem cca. 4 let. Je zde základní rozdíl od toho, co známe z naší běžné představy o učení písmen. Montessori pedagog má k dispozici většinou tyto sady: malá psací písmena, velká psací písmena, velká tiskací písmena a potom sadu, která se v daném jazyce odlišuje čtením a psaním. Poslední sada je velmi závislá na daném jazyce. 

V montessori prostředí se vždy začíná malými psacími písmeny. Představují se vždy v sadě po třech a to ze začátku tak, že zde máte dvě souhlásky a jednu samohlásku. Volba písmen je na začátku zcela na pedagogovi. Vybírá taková, která jsou odlišná jak svým zvukem, tak svou psanou podobou, aby dítěti ulehčila jejich zapamatování. Většina pedagogů volí pro začátek i taková písmena, které si dítě s něčím spojí emocionálně – počáteční písmeno jeho jména, m jako třeba maminka, t jako třeba tatínek a podobně. Nesmíme zapomínat, že dítě již má před touto aktivitou určitou rozvinutou sluchovou percepci díky mnohým hrám, tudíž by mělo být schopno rozlišit ve slově počáteční písmeno. Je zde velmi důležité dítě znát a vědět, kde se nachází v mnoha oblastech, aby dítě při prezentaci bylo úspěšné. 

Před každou prezentací si dítě i pedagog zcitliví prsty, pro lepší vnímání. U této pomůcky si dítě fixuje dané písmeno pomocí zvuku, vizuální podoby a také svalové – obtahováním daného písma. Na co je potřeba si dát pozor je, jak vyslovujeme dané písmeno – pouze předáváme přesný zvuk, jak zní – může se nám stát, že pokud se nás v běžném životě zeptá dítě na písmeno – řekneme například té – ale to by dítěti do budoucna zásadně znesnadnilo čtení. 

Prezentace má takzvaně 3 části. Nejdříve představení – pak procvičování a následně pojmenování dítětem. Z logiky věci je nejdelší část druhá. Liší se u každého dítěte – nelze přesně definovat. Cvikem pedagog přesně zjistí, kdy může přejít do třetí části, aby dítě bylo úspěšné. Nesmí prezentaci uspěchat. Jak taková prezentace vypadá, se můžete podívat na náhledu ve videu. 

Jakmile dítě zná cca. 70-80 procent malých psacích písmen ( což nějakou dobu trvá ), povětšinou může přejít k psací pohyblivé abecedě. Pokračuje se s malými psacími, a pokud dítě všechny bezpečně pozná, přechází se na velkou psací abecedu. Má to svůj dalekosáhlý význam, proč nikdy nezačínáme s tiskacími písmeny. O tom si ale povíme příště.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.